Když koťátko stůně

Pokud dobře znáte chování svého kotěte, lépe rozpoznáte, když onemocní. Ospalé, slabé kotě, které ohrnuje nos nad miskou s krmením, může být nemocné, proto je více pozorujte. Jestli se toto chování nezměnění ani po několika dnech, zavolejte veterináři.
Vždy je lépe zavolat trochu dříve než příliš pozdě. Dobrým indikátorem tělesné kondice bývá čenich. Běžně je chladný a vlhký, pokud však kočka často kýchá, má rýmu a čenich je potažen škraloupem, mohlo by jít o kočičí chřipku. V takovém případě kočka většinou ani nejeví zájem o krmení, neboť je necítí. Jedinou efektivní prevencí kočičí chřipky je vakcinace včetně pravidelného přeočkování.

Vážná zranění a otravy
Kočky jsou chytré a většinou se vyvarují nebezpečí. Pokud však vaše kotě přesto stihne nějaká nehoda, zachovejte především chladnou hlavu. Poranění pečlivě prozkoumejte a v případě výrazných zranění, popálenin nebo požití neznámé nebo nebezpečné látky se ihned obraťte na veterináře. V případě otravy se však nesnažte vyvolat zvracení. Pokud víte, o jakou látku se jedná, vezměte ji s sebou. Říká se, že kočky mají devět životů a z běžných, drobných poranění se s vaší pomocí brzy vylížou. Vážné úrazy však mohou ohrozit jejich život. Také v případě otrav je prevence lepší než léčba. Čisticí prostředky, léky, barvy a jedy všeho druhu skladujte mimo dosah kotěte, stejně tak nebezpečné a ostré předměty a nástroje. 

Nejčastějších onemocnění
Existuje řada nejrůznějších chorob, které ohrožují kočičí pohodu, vývoj a často i život. Nejefektivnější prevencí často bývá vakcinace, proto u každé choroby uvádíme její možnosti a časování.

VZTEKLINA – infekční virové onemocnění postihující nervovou soustavu končí u koček smrtí. Přenáší se slinami nakaženého zvířete, které se dostanou do krve poraněného. U koček se většinou projevuje forma zuřivá, kdy kočka napadá kohokoli ve svém okolí. Méně častá, ovšem nebezpečnější je tichá forma – kočka je přítulná a může infikovat slinami drobné oděrky. Později se stáhne do ústraní a uhyne. Jedinou formou prevence je očkování.
Vakcína proti vzteklině se používá nejdéle a nejběžněji, přestože u nás není očkování koček povinné. Na cestách v zahraničí a na výstavách musí být kočky očkovány povinně obvykle nejpozději jeden měsíc před akcí. Imunita přetrvává v závislosti na očkovací látce 1-3 roky. Koťata se očkují většinou ve stáří 12 týdnů, další přeočkování probíhá v ročních intervalech po celý život kočky. U koťat se doporučuje očkovat monovalentní vakcínou (pouze proti vzteklině) až na samém konci vakcinačního cyklu.

PANLEUKOPENIE – MOR KOČEK je onemocnění vzácné u výstavních a chovných koček, protože očkování proti němu je na výstavách celého světa povinné. U volně žijících koček se panleukopenie vyskytuje často a na svou neočkovanou kočku může virus pasivně přenést i člověk. Jde o extrémně infekční onemocnění, jehož původcem je silně odolný virus přežívající v prostředí i několik let. Průběh onemocnění je velmi rychlý, připomíná otravu. Kočka je skleslá, má bolesti břicha, opakovaně zvrací a má vodnatý průjem. Nepije ani nepřijímá krmivo, což způsobuje dehydrataci. Zaujímá typický postoj – leží u misky s vodou nebo krmivem, packy skrčené pod tělem. Teplota bývá zpočátku zvýšená, klesá až před smrtí. Typickým je také krevní nález snížení počtu bílých krvinek. Léčení nemusí být úspěšné.
Vakcína proti panleukopenii může být monovalentní nebo polyvalentní. Aplikuje se podkožně. Výrobci vakcín nedoporučují povrchovou desinfekci v místě vpichu. Koťata se očkují ve stáří 12 týdnů, kdy již ztrácejí imunitu převzatou od očkované matky. Některé druhy vakcín jsou očkovány i dříve: monovalentní již od 6 týdnů, polyvalentní od 8-9 týdnů. Revakcinace je po 14 dnech až do dosažení 12 týdnů a dále vždy každý rok pravidelně a doživotně.

RÝMA KOČEK – komplex nakažlivých respiratorních onemocnění zahrnuje infekce kalcivirem, herpesvirem, případně chlamydiózou. Tato onemocnění se poměrně často vyskytují i u koček chovaných pouze v domácnosti. Často dochází k chronickému onemocnění a i po vyléčení často zůstávají poškozené nosní sliznice a každá sebemenší infekce nebo větší zatížení vyvolává výtoky z nosu.
• Kočičí herpesviry způsobují virové akutní, silně infekční onemocnění rhinotracheitis, které se projevuje kýcháním, rýmou, zánětem spojivek a vysokou horečkou. Výtok z nosu a očí je nejprve vodnatý, později hlenovitý až hnisavý, kočka necítí vůni krmiva a ztrácí chuť k jídlu. Stav může přejít v chronický zánět dutin a chronickou rýmu. Vystavované a chovné kočky musí být proti tomuto onemocnění povinně pravidelně očkovány.
• Calciviróza – virové onemocnění, které se mimo rýmy, zánětu spojivek a horečky projevuje také vřídky v dutině ústní, zvláště na jazyku. Onemocnění se rozšiřuje kapénkovou infekcí z nemocných zvířat. Prevencí je každoroční vakcinace kombinovanou vakcínou.
• Chlamydie – mikroorganismy podobné bakteriím množící se v dýchacích cestách a spojivkovém vaku způsobují chlamydiózu. Projevuje se těžkým zánětem spojivek, výtokem z nosu, horečkou, nechutenstvím. Po prodělaném onemocnění si kočka vytváří určitý stupeň imunity, ale může být i nadále bacilonosičem. Včasné zahájení intenzivní léčby bývá úspěšné. V chovech, kde se toto onemocnění objevilo, je nutno všechny kočky každoročně vakcinovat. Polyvaletní vakcína se spolu panleukopeníí může očkovat od 8 týdnů stáří koťat s revakcinací po 14 dnech. Nejpozději je nutné kotě vakcinovat ve stáří 3 měsíců s revakcinací za 2-4 týdny. Další jednorázové vakcinace se provádějí každý rok až do konce života kočky.

DERMATOFYTÓZY – častá, problematická plísňová kožní onemocnění vyskytující se u koček i dalších zvířat, přenosná i na člověka. Přenáší se přímým kontaktem zvířat, ale mohou jej přenášet i zákožky, vši a blechy. Citlivější na toto onemocnění jsou kočky dlouhosrsté a polodlouhosrsté, mladé, kočky stresované kočky nebo jinak oslabené. Projevuje se obvykle silným svěděním, na kůži se objevují zarudlá ložiska pokrytá drobnými šupinkami, která se rozšiřují do mapovitých skvrn. U některých koček probíhá onemocnění bez vnějších příznaků, ale kočka je trvalým zdrojem infekce.
Vakcinovat lze pouze proti některým typům dermatofytózy – proti mikrospiróze nebo trichofytóze. Obě se aplikují samostatně i s revakcinací. Po roce se již mohou obě vakcíny kombinovat a vakcinovat současně. Vakcíny se také používají k léčbě mikrospirózy nebo trichofytózy. Preventivní očkování je doporučováno především dlouhosrstým kočkám.

BORELIÓZA se u koček projevuje horečkou, malátností, obtížností pohybů a bolestivostí kloubů. Borelióza koček bývá diagnostikována jen výjimečně, ale správná a včasná léčba vede k uzdravení.
Očkování proti borelióze přenášené klíšťaty se doporučuje venkovním kočkám žijícím především v kraji, kde je nákaza boreliózou diagnostikována u lidí, případně u psů. Polovolně chované kočky mohou být v sezóně chráněny přípravky odpuzujícími hmyz. První vakcinace s revakcinací je do 4 týdnů, další vakcíny jsou aplikovány vždy po roce.

AUJEZSKYHO CHOROBA je akutním virovým onemocněním, které postihuje nervovou soustavu. K nakažení kočky dochází krmením syrovým vepřovým masem. Onemocnění koček je vzácné, na člověka není přenosné, přesto se nedoporučuje krmit kočky vepřovým masem, případně jen dobře převařeným. Projevem onemocnění je agresivita a enormní svědění v místě vstupu infekce. Onemocnění je neléčitelné a končí během 1-2 dnů smrtí.