Himalájsko-perská kočka

• skupina podle FIFE: Perské a exotické kočky
• vhodné prostředí: byt / řadový domek / vila
• hmotnost v dospělosti: 3.00-7.00 kg
• péče o srst: každý den
• vztah k dětem: rezervovaný
• vztah k ostatním zvířatům: rezervovaný
• povahové vlastnosti: klidná

K prvním šlechtitelským pokusům došlo ve 20. letech 20. století na Harvardské lékařské škole v USA, a to křížením černého perského kocoura a siamské kočky. Výsledkem byl vrh černých krátkosrstých koťat. Poté došlo ke zkřížení siamského kocoura a černé perské kočky, ovšem výsledkem byl opět vrh černých koťat s krátkou srstí. Teprve až po spáření koťat z těchto dvou vrhů se roku 1935 narodilo dlouhosrsté kotě s odznaky siamské kočky, které dostalo jméno Debutante. Teprve ve 40. letech 20. století začaly rozsáhlejší šlechtitelské programy himalájsko-perských koček. Roku 1955 bylo toto plemeno uznáno britskou GCCF jako varieta dlouhosrsté kočky a v letech 1958-1961 byla himalájská kočka uznána organizacemi v USA. Organizace TICA považuje himalájskou kočku za samostatné plemeno, naopak CFA pouze jako barevnou variaci perských koček.